Naše nová kniha budí emoce. A to je dobře.
Po V posledních dnech naše nová kniha vzbudila velké emoce. Je totiž plná dětských emocí, které mají být vidět a měly by v dospělých vzbuzovat nějaké reakce. Tak je to v pořádku. Petra Soukupová dokáže popsat dětský svět a dětské emoce s takovou přesností, že dokonce i v nás dospělých může otevřít naše vlastní starší prožitky.
Děkujeme všem, kdo se o své pocity podělili – ať už byly jakékoliv. Věříme, že knihy pro děti by měly otevírat témata, která v nás jako dospělých něco spouštějí. A přesně to jsme chtěli. Jsme rádi, že se o těchto otázkách mluví.

Kniha Kamarádové není metodická příručka.
Je to beletrie.
Vznikla jako literární příběh, ne jako návod na adaptaci do školky ani metodika dětské psychologie. Proto ji nepoměřujme měřítky odborné příručky – není to její role a ani jí být nemá.
Chtěli jsme vyprávět příběh, který otevře prostor k rozhovoru mezi dítětem a rodičem. Příběh, který dětským jazykem ukazuje emoce, vztahy, obavy i radosti, se kterými se děti běžně ve školkách setkávají.
A to se – podle reakcí – skutečně děje. Debata kolem knihy potvrzuje, jak moc rodiče tato témata zajímají.
To je dobře. Přesně o tom to celé je.
Kniha má být podnětem k rozhovoru
Kniha je psaná především pro předškoláky, tedy děti, které si ji budou číst (poslouchat) společně s rodičem.
Věříme, že v tomto věku je právě společné čtení jedním z nejbezpečnějších a nejpřirozenějších prostorů, kde si dítě může otevřít svoje pocity, obavy i otázky – a to vše v klidu domova, s dospělým, kterému důvěřuje.
A tak byla kniha také od počátku zamýšlena – jako podnět k rozhovoru, ne jako samostatná cesta dítěte emocemi.
Velkou část debaty vítáme. Patří k tomu.
Vážně bereme připomínky týkající se toho, že děti nemají zůstávat se svými emocemi osamoceny. Na tom se shodujeme naprosto – i proto je kniha napsaná z pohledu dítěte, které se snaží svět pochopit, často obtížně a nedokonale. Tak, jak to v realitě bývá.
Zároveň je důležité říct, že kniha nezachycuje „ideální postupy“ dospělého – ale svět očima dítěte. Stejně jako večerníčkové postavičky nebo Andersenovy příběhy nejsou metodiky, ale odraz emocí a fantazie.
S čím chceme u dalších příběhů pracovat
Na základě některých podnětů zvažujeme, že další knihy doplníme např. o pracovní listy nebo stručný průvodce pro dospělé, který pomůže rodičům lépe otevírat jednotlivá témata a emoce. A to celé samozřejmě ve spolupráci s odborníky na dětskou psychologii a výchovu.
Co je pro nás nejdůležitější
Upřímně nás mrzí okolnosti, za kterých toto vyjádření vzniká. Mrzí nás také, že se v debatě objevují i silné reakce od lidí, kteří knihu vůbec nečetli. O to víc si vážíme každého, kdo si udělá čas knihu skutečně přečíst a vytvořit si vlastní názor.
Naším cílem bylo vytvořit příběh, který otevírá důležitá témata, nabízí rodiči možnost být dítěti oporou a pomáhá lépe porozumět světu dětských emocí.
Jak je věřím zřejmé - nikdy bychom si nepřáli, aby naše kniha nebo jakýkoli jiný náš produkt dítěti jakkoliv uškodil.
Záměrem bylo a je přesně opačné: poskytnout bezpečný prostor pro rozhovor doma, v blízkosti dospělého.
Pokud kniha někomu nesedí, je to v pořádku. Každá rodina má jinou citlivost a jiný způsob práce s emocemi. To respektujeme.
Budeme rádi za vaše názory – klidně pod tento příspěvek na IG nebo do e-mailu.
za Ababu
Jitka & Josef
