Naše nová kniha budí emoce. A to je dobře.

Po V posledních dnech naše nová kniha vzbudila velké emoce. Je totiž plná dětských emocí, které mají být vidět a měly by v dospělých vzbuzovat nějaké reakce. Tak je to v pořádku. Petra Soukupová dokáže popsat dětský svět a dětské emoce s takovou přesností, že dokonce i v nás dospělých může otevřít naše vlastní starší prožitky.


Děkujeme všem, kdo se o své pocity podělili – ať už byly jakékoliv. Věříme, že knihy pro děti by měly otevírat témata, která v nás jako dospělých něco spouštějí. A přesně to jsme chtěli. Jsme rádi, že se o těchto otázkách mluví.

kamaradove_rozahugo_1


Kniha Kamarádové není metodická příručka.
Je to beletrie.


Vznikla jako literární příběh, ne jako návod na adaptaci do školky ani metodika dětské psychologie. Proto ji nepoměřujme měřítky odborné příručky – není to její role a ani jí být nemá.


Chtěli jsme vyprávět příběh, který otevře prostor k rozhovoru mezi dítětem a rodičem. Příběh, který dětským jazykem ukazuje emoce, vztahy, obavy i radosti, se kterými se děti běžně ve školkách setkávají.

A to se – podle reakcí – skutečně děje. Debata kolem knihy potvrzuje, jak moc rodiče tato témata zajímají.
To je dobře. Přesně o tom to celé je.

 


Kniha má být podnětem k rozhovoru


Kniha je psaná především pro předškoláky, tedy děti, které si ji budou číst (poslouchat) společně s rodičem.
Věříme, že v tomto věku je právě společné čtení jedním z nejbezpečnějších a nejpřirozenějších prostorů, kde si dítě může otevřít svoje pocity, obavy i otázky – a to vše v klidu domova, s dospělým, kterému důvěřuje.


A tak byla kniha také od počátku zamýšlena – jako podnět k rozhovoru, ne jako samostatná cesta dítěte emocemi.

 



Velkou část debaty vítáme. Patří k tomu.


Vážně bereme připomínky týkající se toho, že děti nemají zůstávat se svými emocemi osamoceny. Na tom se shodujeme naprosto – i proto je kniha napsaná z pohledu dítěte, které se snaží svět pochopit, často obtížně a nedokonale. Tak, jak to v realitě bývá.

Zároveň je důležité říct, že kniha nezachycuje „ideální postupy“ dospělého – ale svět očima dítěte. Stejně jako večerníčkové postavičky nebo Andersenovy příběhy nejsou metodiky, ale odraz emocí a fantazie.

 


S čím chceme u dalších příběhů pracovat


Na základě některých podnětů zvažujeme, že další knihy doplníme např. o pracovní listy nebo stručný průvodce pro dospělé, který pomůže rodičům lépe otevírat jednotlivá témata a emoce. A to celé samozřejmě ve spolupráci s odborníky na dětskou psychologii a výchovu.

 



Co je pro nás nejdůležitější


Upřímně nás mrzí okolnosti, za kterých toto vyjádření vzniká. Mrzí nás také, že se v debatě objevují i silné reakce od lidí, kteří knihu vůbec nečetli. O to víc si vážíme každého, kdo si udělá čas knihu skutečně přečíst a vytvořit si vlastní názor.


Naším cílem bylo vytvořit příběh, který otevírá důležitá témata, nabízí rodiči možnost být dítěti oporou a pomáhá lépe porozumět světu dětských emocí.


Jak je věřím zřejmé - nikdy bychom si nepřáli, aby naše kniha nebo jakýkoli jiný náš produkt dítěti jakkoliv uškodil. 
Záměrem bylo a je přesně opačné: poskytnout bezpečný prostor pro rozhovor doma, v blízkosti dospělého.


Pokud kniha někomu nesedí, je to v pořádku. Každá rodina má jinou citlivost a jiný způsob práce s emocemi. To respektujeme.
Budeme rádi za vaše názory – klidně pod tento příspěvek na IG nebo do e-mailu.

 

za Ababu
Jitka & Josef

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: