Jak přišel na svět Chrastík
První věc, u které jsem se dost sekla, je snadnost šití téhle malé potvory. To, že je malá znamená pravý opak a už jen vymyslet ten tvar, bylo peklo.
Stále dokola jsem tiskla další a další tvary a možné varianty liščího Chrastíku. Pavla (moje hlavní švadlenka) dokolečka odšívala všemožné variace.
Nejvíce mě rozčiloval ten šev, kterým se hračka otáčí a ukončuje. Díky tomu, že je Chrastík tak malý, tlouklo to do očí a vypadalo to jako chyba. Ruční neviditelný steh, který by to vyřešil, je ve větší výrobě nesmysl. Navíc ten otvor musel být umístěn tak, aby jím prošlo kulaté chrastítko a aby šel dobře zašít ve stroji. Prostě miliony pokusů a stále, tam něco skřípalo...
Pořád jsem přemýšlela, jak to udělat, aby šev sešíval něco, co by na hračce dávalo smysl. Po milionech pokusů přišel nápad s poutkem. Tak hotovo, máme finální tvar, už se mi na 100% líbí šití, jdeme na atesty...
Hmmmm tak nic, šev na hlavičce rupl. Není to ale nic s čím by si zlaté ruce Pavly neporadily. Nejde to sice vidět, ale naše hračky jsou šité všude dvojitě a Chrastík má dokonce specialitu a v místě, kde se při atestech natrhl, má dokonce šití vyztužené další látkou. Takže i když bude vaše dítko mistr ničitel, hlava Chrastíka prostě nepovolí!
No jak říkám, šití jedna báseň úplná pohodička :D Stačí ujet o jediný steh a hlavička Chrastíka je úplně jiná než u toho, co se šil před ním. Nedivte se tedy prosím, že ten co přišel zrovna vám, je o trochu jiný, než ten co máme na fotkách na webu. Je to prostě ruční výroba a každá larvička je originál :D. To ještě ani nemluvím o těch 1 cm velkých ouškách… Kdo někdy šil, určitě mu z pohledu na ty mrňavý uši, vstávají hrůzou chlupy na krku :D
Jsem ráda, že se tahle stoletá dřina a trápeníčko vyplatilo. Chrastík se totiž přes noc stal nejoblíbenější hračkou a já se nedivím. My z toho malýho mimina jihly už od začátku. Proto jsem to nevzdala a konečně je tu!
