Desítka od Jitky pro Terezu | 3.

Ahoj! Na blog se vrací moje rubrika „10 otázek od Jitky“, ve které si povídám s zajímavými lidmi z oblasti umění, podnikání a kreativity. Každý rozhovor je tak trochu jiný – pokládám otázky, které odhalí jejich příběhy, jak profesní, tak i osobní. Chci vám ukázat, co stojí za úspěchem těchto inspirativních osobností, a doufám, že vás jejich zkušenosti a názory něčím nakopnou. Tato rubrika je pro všechny, kdo mají rádi kulturu, kreativitu nebo podnikání a chtějí se podívat do zákulisí těchto světů. Těším se, že vás nové rozhovory pobaví, inspirují a třeba i přivedou na nové nápady.

Rozhovor je tady! Povídala jsem si s Terezou, která stojí za značkou Můj diář. Tereza tvoří krásné, promyšlené diáře, které nejen že usnadní organizaci, ale pomohou vám nezapomenout na důležité věci. A navíc jsou opravdu nádherné.

Desítka otázek od Jitky pro Terezu z Můj Diář

Co bylo tvé nejhorší rozhodnutí posledního roku, které bys vzala zpět?
Upřímně řečeno, nedokážu přesně pojmenovat „nejhorší“ rozhodnutí. Dělám mnoho rozhodnutí, vlastně každý den dělám nějaké, a nemám pocit, že by byly nějak špatné... pokud se ukážou jako nevyhovující, tak to beru naopak jako lekci a možnost ke změně, případně ke zlepšení. Každé rozhodnutí mě někam posune – ať už k lepším výsledkům nebo k poznání, že danou věc musím dělat jinak. Jako příklad bych uvedla rozhodnutí zvládnout letošní vánoční sezónu bez posily. Kvůli tomu jsem několikrát dala přednost práci před odpočinkem nebo časem s rodinou, což se mi zpětně moc nevyplatilo, protože nějak neumím vypnout a nasát vánoční atmosféru a jsem pořád myšlenkami v práci.

Kdybys měla zítra neomezený rozpočet na své aktivity nebo podnikání, co bys udělala jako první?
Okamžitě bych si pronajala vhodný prostor a předplatila ho na delší dobu dopředu. Mám skvělý plán, který už dlouho nosím v hlavě, ale pořád tak nějak narážím na překážky v podobě nedostatku toho pravého místa. Pokud by mě nelimitoval rozpočet, asi by to bylo podstatně jednodušší. Mám připravený rozpočet, interní procesy, soupis vybavení,… takže bych se naplno pustila do realizace. Ale já věřím, že všechno jednou přijde, až na to bude správný čas.

Co zbytečného jsi v poslední době koupila?
Asi to bude znít neobvykle, ale nic moc si nekupuju. Každý nákup si dobře promyslím, a to platí i pro vánoční dárky. V průběhu roku si zapisuju přání svého manžela, dětí, rodičů, takže když se zmíní, že by se jim něco hodilo nebo by si něco přáli, zapíšu si to (a většinou si poznačím i orientační cenu, pak se líp dodržuje rozpočet.) Dřív jsem v nakupování byla rozhodně lehkomyslnější, ale naučila jsem se fungovat s tím, co už mám. A když si něco vážně přeju, ještě několikrát si to promyslím. Takový přístup mi přináší větší klid a jistotu, že neutrácím zbytečně za věci, které opravdu nepotřebuju.

Jak by vypadal tvůj ideální den volna?
Tohle je pro mě teď dost aktuální otázka, protože se mě na ni nedávno ptal i manžel v souvislosti s mými blížícími se narozeninami. Ideálně bych chtěla prožít den v klidu – nemuset řešit štěbetání nebo hádky mých holek, dát si dobré jídlo, užít si film, masáž nebo jinou formu relaxace. Ale zároveň vím, že po dvou hodinách by se mi po těch mých cácorkách začalo stýskat – už se znám.

Takže můj ideální den volna by byl den, kdy mám doma uklizeno :-))), mám jednak chvíli jen pro sebe a zároveň můžu být i se svou milovanou rodinou. Společně si dáme dobré jídlo, vyrazíme na výlet nebo si užijeme relax na zahradě. Byl by to asi ne úplně horký červnový den nebo nějaký den během barevného babího léta. To jsou ty nejhezčí chvíle, které mi dobíjejí energii a dávají smysl.

Co z tebe nejvíc vysává energii?
Po pracovní stránce to bohužel někdy bývají někteří zákazníci (práce s lidmi…) i když mi spousta z nich energii naopak hodně dodává. Nejvíc mě ale vyčerpávají situace, které úplně nemůžu ovlivnit, jako jsou nespolehliví dodavatelé, když opakovaně posouvají termíny. Hodně energie mi letos ubralo i kopírování mých produktů. Je frustrující vidět, jak tvůj nápad, do kterého jsi vložila čas a srdce, někdo zneužije. A to, že mlčím, neznamená, že to nevidím…

Kdy jsi svou nejlepší verzí?
Během roku mám období, kdy se cítím skvěle, ale také období, kdy mám pocit, že je všechno špatně. Myslím, že je důležité přijmout, jak to aktuálně je, a uvědomit si, že máme v sobě sílu to změnit. Pro mě jsou ale největšími učiteli moje děti. Jako máma se snažím vzpomenout si na své vlastní dětství, přemýšlím, co mě tehdy nejvíc ovlivňovalo, a snažím se poučit z těchto zkušeností. Chci, aby moje holky měly v některých věcech jednodušší cestu. Když se mi podaří být pro ně oporou, vést je s respektem a trpělivostí, myslím, že jsem svou nejlepší verzí.

Jaký byl zatím nejlepší den v tvém životě?
Už si připadám trochu zvláštně sama před sebou, protože snad není odpověď, ve které bych nezmínila své cácorky, ale byl to den, kdy se mi narodily mé dcery. To jsou okamžiky, které člověka změní. Je zvláštní, když si vzpomenu, že jsem dlouho nechtěla být mámou. Neměla jsem pocit, že bych to mohla zvládnout a necítila jsem ani potřebu děti mít. Ale je pravdou je, že tyto dny, kdy jsem se stala mámou, patří k těm nejdůležitějším a nejlepším v mém životě. A hned v zápětí bych asi zmínila svatební cestu do Ameriky a fůru zážitků během ní.

Co jsi nejraději dělala jako malá?
Jako malá jsem milovala čas strávený se svými babičkami. Jedna babička, Eva, byla malířka a zahradnice, druhá, Marie, byla lékařka a neuvěřitelný dříč. U babičky Marie jsem si užívala čas na jejich obrovské zahradě, kde pěstovali snad všechno, co si dokážeš představit. Dlouho jsem si myslela, že jsem „jen“ po babičce Evě – umělkyně a kreativní duše. Ale nedávno jsem si uvědomila, že ta tryskomyš ve mně je právě díky babičce Marii. S babičkou Evou jsem trávila dětství na chatě v Jeseníkách, kterou postavili. To místo je pro mě dodnes symbolem klidu a „moje místo“, kde čerpám energii. Kromě toho jsem pořád kreslila, něco vyráběla a hrála si na poštu, školu nebo papírnictví.

Máš nějakou oblíbenou činnost, která tě uklidňuje?
Uklidňuje mě všechno, co můžu dělat venku – budování něčeho na zahradě, práce rukama, vymýšlení a realizace nějakých nových prvků. Je to čas, kdy se můžu plně ponořit do tvoření a zapomenout na všechny starosti. Kromě toho moc ráda jen tak pozoruju přírodu. Miluju pohled na krmítko plné ptáčků, stromy, jak se pohupují ve větru, podzimní paletu barev listí nebo pole s obilím. Moc mi chybí hodiny strávené s mými fenkami na loukách a v lesích. To jsou chvíle, které mi prostě dávají pocit klidu.

S kým bys chtěla trávit více času?
Kdybych měla tu možnost, moc bych si přála zažít ještě jeden den s každou mojí babičkou. Zeptala bych se na tolik věcí! Aktuálně (a vlastně dlouhodobě) mi nejvíc chybí moji rodiče. Bydlí daleko a vidím se s nimi na můj vkus málo, chybí mi. Mám pocit, že „moje doma“ je tam v Jeseníkách.

Bonusový tip 

Tip na tvou oblíbenou knihu, film nebo podcast:
Miluju všechny dokumenty a seriály, které se věnují nedávné české minulosti, tématům kriminalistiky a porevolučních zločinů, takže například seriály Devadesátky nebo Metoda Markovič: Hojer, Stodolovi, Kramný, nebo třeba podcast České podsvětí s Josefem Klímou. Z filmů aktuálně doporučuju českou vánoční oddychovku, u které se fakt zasmějete - Vánoční příběh z roku 2022.

Moc děkuji za příjemný rozhovor s Terkou a opět se budu těšit s někým dalším.